Zotavujeme se po náročném sestupu z Monte Includine. Na dnešní den máme naplánovaný krátký výlet k Piscia di Gallo - Čůrající kohoutek. Jedná se o velkolepý vodopád, kousek od přehrady Ospedale. Ve směru Zonza - Porto-Vecchio ho cesta míjí po levé straně. Vzhledem k nenáročnosti tůry a snadné dostupnosti je Čurající kouhoutek dost profláklý a podle toho se zde vyskutuje hodně turistů. Žulové monolity tvoří ideální fotografickou kulisu. Pár lidí sestupuje po prašném chodníku až k dolní části vodopádu kde pro focení nejsou příliš ideální podmínky, protože zde dopadající voda tvoří tzv. vodní mlhu, která okamžitě orosí váš objektiv.

.: Vodopád Piscia di Gallo :.
Odpoledne pokračujeme dál směrem na městečko Solenzara, kde plánujeme už poslední, korsické koupání v moři. Pláže za městem k tomu přímo vybízejí.Kvůli vedrům KKH1 vyrážíme autobusem už v sedm hodin do Vizzavony. Cesta není příliš dlouhá a asi po desti minutách přijíždíme na rozcestí, odkud vyrážíme vzhůru do kopce po dobře značené cestě směr Monte d'Oro, 2389 m. V plánu máme přechod z východní na západní stranu hory a následný sestup přes kaskády Anglais.
Z počátku cesta ubíhá poměrně rychle a prakticky celá vede stinným lesem. Míjíme několik potůčků a pramenů kde lze nabrat vodu. Obtíže nastávájí až po příchodu k výstupovému žlabu, kde už musíme vydatně šlapat. Suť nepříjemně ujíždí pod nohama, čelo se rosí, ale naštestí jdeme pořád ve stínu. Asi v jedenáct hodin přicházíme na travnatý palouk, který už není příliš daleko od vrcholu. Zdatnější vyrážejí bez odpočinku, ale vetšina si dopřává chvilky oddechu.

.: Výstup na Monte d'Oro. Kousek nad hranicí lesa. :.

.: Vrchol z travnatého paloučku kousek nad žlabem. :.
Na oběd se už všichni scházíme na vrcholu, odkud v dálce rozeznáváme Pagliu Orbu, Monte Cinto, Monte Rotondo a Monte Renoso. Díky velmi dobré viditelnosti vidíme i obě strany pobřeží s Ajacciem na západní a Alérií na východní straně ostrova. Z východu zde stále přichází více lidí, proto se po odpočinku vydáváme na sestup, který zpočátku kopíruje výrazný hřeben až po sedlo Bocca di Porco, kde se stezka prudce stáčí z kopce do velkého suťového údolí. Vodu lze opět nabrat až asi v polovině cesty zminovaným údolím z vyvěrajících potůčků. Cesta je ubíjející a prakticky celá na slunci. Výstup tudy bych rozhodně nikomu nedoporučil! Po třech hodinách se údolí zužuje a my přicházíme k mostu Portetto přes potok Agnone, který později tvoří známé kaskády Anglais. Tady si dávámé delší pauzu a využíváme první větší, skalní jezírko ke koupání. Do Vizzavony to není daleko, proto už není třeba nikam spěchat. Další zastávku u bufetu si zpestřujeme korsickým kaštanovým pivem Pietra. Do kempu v Tattone se přesunujeme vlakem z Vizzavony za 2,5 Eur/os.
.: Sestup z vrcholu... :.

.: ... sami jsme tam rozhodně nebyli :.

.: Čekání na vlak do Tattone. Má zpoždění, ale jsme zvyklí :-) :.
Ráno vyrážíme autobusem opět do sedla Col de Vizzavona, odkud jdeme asi 15 minut ke kaskádám Anglais. Relaxační den s koupáním a odpočinkem. Odpoledne jedeme přes Corte do Lozzi, které bude naším výchozím bodem na nejvyšší horu Korsiky - Monte Cinto. Vzhledem k zítřejšímu náročnému výstupu a plánu vyrazit už v šest ráno, jdou všichni poměrně rychle a brzo spát.

.: Spokojený Lukáš v jedné z kaskád :.

.: I tady se dalo skákat, ale do Polichellu to mělo daleko. :.
Až na vyjímky jsou všichni v šest u autobusu. Vyrážíme za svitu čelovek po prašné cestě směrem k chatě Ercu. Tady přicházíme za úsvitu asi po dvou hodinách. Dál vede cesta suťovým svahem pod první skály, kde čekáme na ostatní, jelikož jsme se začali trochu trhat. Z výrazné plošinky se řídíme kamennými mužíky a překonáváme lehký skalní prah. Opět sutí vzhůru až na vrchol Monte Cinta 2706 m. V cestě se dá poměrně dobře orientovat bílými body, které jsou patrné i na větší vzdálenost. Cesta zpět je orientačně náročnější, protože nás svádí na výstupovou cestu z Haut-Asco. Je dobré si při výstupu pamatovat bod odkud jsme vylezli do suťového svahu a napojili se na červenými body dobře značenou cestu.

.: Monte Cinto za úsvitu. Kousek od chaty Ercu. :.

.: Chata Ercu. Neobhospodařovaná. :.

.: Pohled z vrcholu směrem k Paglia Orba :.

.: Otravné kavky nebo co to je :.

.: Jeden z nepříjemných sestupů sutí :.
Zpátky na chatě Ercu jsme asi ve tři hodiny. Tempo bylo spíše pohodové. Po cestě není voda a poslední možností nabrat ji je právě chata Ercu.Odjezdový den. Ve tři hodiny odpoledne nám jede trajekt z Bastie. V Calacuccii je dneska svátek a na příjezdové úzké cestě je to znát. Několikrát musí Pavlos vyskočit z auta a navigovat Vlasťu s autobusem. Bez škrábancu se to neobešlo. Na oslavy míří z údolí i korsické autobusy, tak je vyhýbání a úzkých průjezdů opravdu požehnaně.
Do Bastie přijíždíme v jedenáct dopoledne a vyrážíme na dodatečné nákupy, utratit poslední Eura. Někteří se odhodlali ještě okoupat v moři na blízké mikroplážičce v přístavu.
V osm večer jsme v Livornu a nejkratší cestou vyrážíme do Slovinska, kde navštívíme Triglavski národní park.

.: Jedno z lákadel na turisty u jezera Bled :.

.: Převozník, který vás za 10 Eur doveze do kostela uprostřed jezera. :.

.: Ze soutězky Vintgar :.

.: Ze soutězky Vintgar :.

.: Gotický kostelík kousek nad Bledem :.
Do Brna přijíždíme bez problémů ráno ve tři hodiny. Většině jede autobus, případně pro ně přijeli známí. Já, Linda, Blanka, Marek, Katka, Lukáš a Magda s řidičem pokračujeme až do šesti hodin ve večírku v místním non-stopu. O půl sedmé mi jede vlak a dovolená končí ...

.: Poslední společné pivo v Brně - Linda :.

.: Poslední společné pivo v Brně - Katka :.

.: Poslední společné pivo v Brně - Lukáš :.

.: Poslední společné pivo v Brně - Blanka a Magda :.
1 KKH - zkratka pro "strašně sprosté" slovo na K - Korsické - Horko.