Z propozic výletu organizovaném CK Alpina: Korsika je právem nazývána "pohořím v moři". Najdeme zde hluboko rozeklané, ostré a divoké pohoří, skalní věže, křišťálově čistá jezera, ale i rozsáhlé lesy, malebné zátoky a dlouhé kilometry písečných pláží. Dravé řeky a horské potoky zde tvoří hluboké kanony, soutěsky, kaskády a vodopády. Snad nikde jinde nevytvořila příroda na tak malém území tolik zázraků. Zářijový termín je vhodný především kvůli přijatelnějšímu počasí a menšímu množství turistů.
Jel jsem tam společně s Lindou, Pavlosem a Michalem jako průvodce. S Lindou jsme se věnovali jednodenním výletům.
Pátek 25.8.2006
Společný odjezd luxusním busem Berkhoff od hotelu GRAND z Brna v nočních hodinách. Jako vždy úplně nechtěně, jsem vlivem téměř 100% spolehlivosti ČD dorazil do kanclíku Alpiny asi o hodinu později. To však nezabránilo naložit do Pavlosova pohybovadla bečku a další, pro turistu, nezbytné věci jako kelímky, pípu, atd. Vše šlo podle plánů, takže už v jedenáct hodin večer dostáváme v Mikulově pokutu 150 EUR za lehčí přetížení. Asi o tunu. Pohoda. Jedeme dál.
Sobota 26.8.2006
Ráno už pociťujeme lehčí vedro v Benátkách, kde byla naše další z fakultativních zastávek. Samozřejmě všichni průvodci včetně mně perlili poznatky o historii, místních zvycích a dalších zcela protřelých a otřepaných frází. Ne, tak to opravdu nebylo. Ve skutečnosti byli všichni rádi, že jsme trefili na to náměstí, nevím už jak se jmenovalo a svezli se loďkou zpět na parkoviště. Jedeme přece na hory !
.: Cháron v Benátkách :.
Neděle 27.8.2006
Po příjemném ranním probuzení na písčité pláži v Bastii jdeme omrknout kemp San Damiano, kde jsme plánovali spáchání nějaké té higieny. Kempař však nebyl tomuto plánu nakloněn a po zaslechnutí českého jazyka nás hnal svinským krokem za závoru. Asi nebyl zdejší, protože takové jednání na Korsice není příliš obvyklé. Většinou nás každý z dálky vítal, obdarovával a děkoval ani nevěděl za co.
Heigiena nehygiena, jedeme směr Col de Vergio, kde vysazujeme první posádku asi 28 přechodářů. Na mně a na Lindu zbyla skupinka, která volila jednodenní výlety. Byli jsme na ně docela zvědaví, protože přece jenom spolu budeme trávit dalších čtrnáct společných dní. Pokračujeme autobusem dál do Evissy odkud vyrážíme do soutěsky Spelunca. Tůra začína optimisticky u hřbitova, příkrým klesáním ke stejnojmenné říčce. Využíváme krásného počasí a koupeme se v tůnkách poblíž mostu do vesnice Ota, přes kterou později přecházíme až do Porta, kde spíme v Kempu. Noc nám zpříjemnuje polodivoké prase hledající žrádlo u rozestavených stanů.
Pondělí 28.8.2006
Ráno odjíždíme v osm hodin, protože přejezdy na Korsice jsou opravdu divoký a nevšední zažítek. V Evisse dokupujeme nějaké to pečivo a v Col de Vergio fotíme prasata. Čeká nás výlet údolím Viru, pod úpatím korsického Matterhornu - Paglia Orba. Cesta z Callacucie do Calasimy, nejvýše položené vesničky na Korsice, se stává opravdovou šoférskou lahůdkou. V asi druhé zatáčce nám nevhodně zaparkované auta brání průjezdu a rozhodujeme se pro cestu pěšky. Celkově se nám zvýší čas potřebný k absolvování celé tůry asi o dvě hodiny, ale pořád je to lepší než trmácení se autobusem a zbytečné riskování v úzkých uličkách.
Z Calasimy vyrážíme okolo oběda po zpevněné cestě směrem k salaši U Vallone. Kousek pod útulnou je možné smočit nohy v tůni horského potoka a na chatě dočerpat vodu. Korsická Cola tu stojí 2,5 Eura za 3dcl. Vzhledem k pokročilému času vyrážíme po GR20 zpět jinou cestou, přímo pod jižní stěnu hory Paglia Orba. Tady u potoku scházme z přehledné stezky a podle mužíků se vracíme zpátky na asfaltku z Calasimy. Jdu napřed pro autobus, který nám ušetří asi půl kilometru. Do kempu v Lozzi dorážíme už za tmy.
.: Cestou fotíme místní telata ... :.
.: ... a osly :.
.: Paglia Orba - korsický Matterhorn :.
.: stany na GR20 u útulny U VALLONE :.
Úterý 29.8.2006
Noc byla hodně vypečená. Sice nepršelo, ale vítr udělal své. Vypnutí stanu i v kempu bylo hodně důležité, pokud ho chtěl člověk najít ráno ještě celý. Vyrážíme už v sedm na přechod z Callacucie do Corte přes údolí Tavignano. Cesta pomalu ubíhá, když asi v devět hodin přichází SMS od Pavlose o předčasném ukončení přechodu, jelikož mají špatné počasí. Dohadujeme se, co asi stojí za tímto předčasným ukončením a vzhledem k nočnímu větru, sázíme na polámané či potrhané stany. Jak se ukazuje pozdějí, tip máme správný. Na hory jedině s kvalitním stanem.
Obědváme na chatě SEGA, kde je také možnost koupání. Linda se svojí bravůrní francouzštinou dává pokec s chatařem o možných tůrách v okolí a cenách za ubytování. Nebyla by to vůbec špatná volba do budoucna. Tůně jsou opravdu majestátní.
Další cesta z chaty do Corte ubíhá pomalu a většina lidiček už se těší na další koupání u mostu na půli cesty do Corte. Pauza hodinku a půl parádně osvěžila hlavně vodního živla Jirku, který na Korsice vymetá doslova každou kaluž. Cesta od mostu do Corte je už hodně utahaná a ubíjející. KKH dělá své.
V Corte nás čeká autobus a po nákupu v místním Casinu přejíždíme za ostatními do kempu v Tattone. Večer probíhá první večírek, na kterém se vypijou asi 4 litry tvrdého, několik piv a dvě sedmičky vína. Nejotrlejší usínají až ve dvě ráno.
.: Monte Cinto (vlevo) ze sedla nad přehradou. Pod ním Lozzi a Callacucia :.
.: Cesta ze sedla směrem na jih, k chatě Sega :.
.: Po odpočinku můžeme vyrazit :.
.: Působivé značení :.
.: Koupačka u mostu přes řeku Tavignano :.
Středa 30.8.2006
Vzhledem k náročnosti předchozích dnů pro obě skupiny, volíme místo ranního Manganella prohlídku Corte spojenou s nákupy potravin pro přechodáře. Odpoledne má každý možnost do Manganella nahlédnout. Většina využívá pouze koupání u prvních tůněk. Přechodáři celým údolím scházeli z chaty Petra Piana, kde prožili onu bouřlivou noc.
Večer je ve znamení Starobrna a posléze i něčeho tvrdšího.
.: Corte. Jedno z nejstarších korsických měst :.
.: Corte a jediná Korsická pevnost :.
Čtvrtek 31.8.2006
Ve znamení odpočinku a koupání v moři. Odjezd z kempu v Tattone, na dlouhou asi 100km cestu po Korsických silnicích, byl naplánovaný na 9:00. Protože se množily případy pozdních příchodů a dneska to vygradovalo téměř 3/4hodinovým zpožděním, zavádíme nové pravidlo: Každý opozdilec bude ty včas příchozí bavit zpěvem do mikrofonu. Z trestu se dá vykoupit dodáním láhve alkoholu na už obvyklé večírky.
Před obědem přijíždíme do Propriana kde se hodláme smočit ve slané vodě Ligurského moře. Koupeme se asi tři hodinky.
Po další půlhodinové cestě přijíždíme do městečka vendety Sartene. Některým účastníkům zájezdu se nelíbí rozchod pouze na jednu hodinu, ale jak později zjišťují, za hodinku se dá městečko projít třikrát i s nákupy.
Pokračujeme dále směrem na jih až do zátoky Roccapina, kde hodláme na noc složit hlavu. Vlastík se ukazuje jako mistrný řidič a až na pár lehkých oděrek na autobusu cestu překonává s úspěchem. Kdo tam byl, ví o čem je řeč. Nádherná pláž v Raccapině svádí ke koupání pouze pár jedinců. Jiní se jdou podívat na větrem a vodou modelované skalní zoo jižně od pláže. Většina vaří a staví stany. Asi patnáct lidí se rozhoduje pro spaní na pláži. Večer nám opět krátí krabicové víno a Pavlosovy adrenalinové hry. Vzpomenul bych zejména běh důvěry kdy jsem málem přišel o zuby.
.: Sartene, město krevní msty :.
Pátek 1.9.2006
Přejíždíme do nejjižnějšího města Bonifacio, kde hned po zaparkování uháníme na lodičku, která nás asi za 8 Eur vozí cca. hodinu po moři v blízkosti skalních útesů města. Linda mistrně tlumočí místního týpka, a tak se dovídáme i to co v průvodcích nenajdete.
Ti lépe ekonomicky vybavení si v hospůdkách dávají pivo ze cca. 8 Eur - později když éčka docházejí, litují.
Večer přejíždíme do kempu kousek pod vesničku Zonza v blízkosti sedla Bavella.
.: Bonifacio z lodičky :.
.: Přístav v Bonifaciu :.
Sobota 2.9.2006
Ráno v osm vyrážíme autobusem do sedla Col de Bavella, kde původně chceme bus nechat. Některé zprávy z lonska říkají, že autobusům je vjezd zakázaný. Zjišťujeme, že šlo patrně o mystifikaci a pohodlně bez větších problémů přijíždíme na parkoviště, kousek od legendárního potoka Polischellu. Foťáky bohužel necháváme z pochopitelných důvodů v autobuse a vyrážíme jenom nalehko v plavkách a tričku. Toto naše vzezření se později nelíbí místnímu instruktorovi kanoningu, který anglicky uměl jenom nadávat. Trochu jsem ho nepochopil, jelikož dle mého názoru nikdo neriskoval. Úplně všechny kaskády jdou pohodlně obejít. Já a málá skupinka asi čtyř lidí došla až ná závěr soutězky pod Punta Polischellu, kde už se říčka zklidnuje a údolí se rozestupuje do stran.
Cesta zpět je pro mnohé, nevšední adrenalinový zážitek a téměř všichni si jí zpestřují skoky do vody z výšky i 15m (Pavlos a Zdenek).
Vracíme se opět do stejného kempu asi v šest hodin večer.
Neděle 3.9.2006
Další tůra začíná opět ze sedla Col de Bavella a vede přes věže Bavella až k chatě Asinao. Přechodáři tady budou spát. Na cestě nás čeká jeden malý řetízek při sestupu, ale trasa je spíš náročná svou délkou. Na chatu dorazí poslední ze skupinky asi v jednu hodinu.
Kdo chce může vystoupit na překrásný kopec Monte Includine, 2134m, nejjižnější korsickou dvoutisícovku. Asi pět lidí zůstává na chatě, ostatní se scházejí asi ve čtvr na tři na vrcholu. Nesmí chybět skupinové foto a ve tři už si všichni mašírují směrem dolů na chatu, kde se loučíme s přechodářema a upalujeme po GR20 směrem do sedla Bavella. Cesta je pro mnohé ubíjející svou délkou.
.: Ráno v Col de Bavella :.
.: Impozantní skalní věže :.
.: Vrchol Monte Includino :.
.: Pohled z M. Includina směrem na sever :.
.: Katka s Markem fotili jako o život :.
KORSIKA, GR20, hory a přírodní krásy I.
